Souhrn novinek

Doufám, že všechny po měsíci potěší šťastné pokračování příběhu malých bazilišků :-). Všechna mláďátka už pěkně baští a mají se k světu, ale byl to s nimi boj. První dva týdny nechtěli žrát a to ani z pinzety ani z nabízené krabičky, byli ale pořát aktivní. Po čtrnácti dnech jsem začala prcky krmit částečně násilím, ač to jinak zásadně nedělám. Po porosení bazilišci začínají "mlaskat", jak nějaké mládě otevřelo tlamičku, dostalo do ní cvrčka. Intenzivně jsem mláďata cpala asi týden a měla jsem starost, abych tím ještě nezabrzdila jejich chuť k lovu, naštěstí mě prckové po týdnu mile překvapili a ze dne na den začali z připravené průhledné krabičky baštit sami. Teď už se cpou jak nezavření.

Další novinky bohužel nejsou tak veselé. Skupinka saurodactylů si bohužel vůbec nerozumí, všechny zvířata se okusují, situace se sice možná maličko lepší, ale k idylce na kterou jsem mezi těmito mírnými gekony byla zvyklá, to má daleko. Bohužel se nedaří ani jejich potomkům, hodně vajíček se zkazilo a mláďata, které se vylíhla, ač se zdála zdravá, krátce po vylíhnutí uhynula. Podobně to vypadá s tropiocoloty, kde bude příčina neúspěchu nejspíš v nízké inkubační teplotě, jediné životaschopné mládě se vylíhlo v teráriu při vyšší teplotě, má se čile k světu, nedávno jsem ho přidala zpět k rodičům do terária, protože jsem s tím udělala dobrou zkušenost loni, kdy jsem přidala k samicím tenkrát asi měsíc staré mládě, budoucího samečka.

V inkubátoru jsou ještě dvě snůšky od bazilišků, v každé jsou čtyři vajíčka. Nakladla je jedna ze samiček, druhá samička letos nic nesnesla. Inkubují se také vajíčka od scinků (Dasia smaragdina). Stále drží jedno vajíčko o gekončíků(Goniurosaurus luii). Dále snáší samička Cyrtodactylus peguensis, letos mají cyrtouši mnohem větší úspěch, jednak jsou všechna vajíčka oplozená a mláďatům se dobře daří, letos se vylíhlo už sedm mláďat a v inkubátoru je dalších sedm vajíček. Stéle snáší také rhacodactylové, teratolepisky, tropiocoloti, lepidky a sem tam najdu vajíčko i u klemmerek a lygodactylů, těch už ale ubývá. Jak lygouši tak klemmerky už jsou zasloužilá letitá zvířátka, kde už nečekám velké odchovy, šesti a sedmiletá zvířátka už si spíš užívají zasloužený důchod.

 

Co nám červenec přinesl nového?

Večer 28.7. se začalo "potit" první vajíčko od bazilišků, druhý den ráno z něj koukala první malinká baziliščí hlavička a potila se další dvě vajíčka. Odpoledne už bylo na světě první malé lišče. Druhý den se vylíhla další tři mláďata a poslední mládě vykouklo třetí den. Mláďata jsou kouzelná :-). Brzy po vylíhnutí se z nich stanou malí ďáblíci. Inkubace trvala při teplotě 26°C 77 dní. V inkubátoru je ještě druhá snůška čtyř vajec, která by se měla líhnout za necelé dva měsíce.

Samička Euradactylodka měla veliké potíže, protože jsem lehkomyslně nechala vyrůstat samce i samici ve společném terárku, samička zabřezla brzy a měla potíže vyklást vajíčka. První známka potíží byla nesvlečená kůže, kterou jsem snadno odstranila pinzetou, bylo vidět, že se samička o svlek ani nepokusila. Samička těžce dýchala a žrala jen sem tam repashy a ovoce, cvrčky zahazovala. Po několika dnech v pohotovostní krabičce vykladla jedno vajíčko a její stav se ihned výrazně zlepšil. Samička už opět žere bez problémů, naštěstí měla dobré zásoby, takže ani nezhubla.

Vdovec Ptychozoonek se přestěhoval do menšího terária, aby jeho království mohl obývat loňský pinstripe samec Rhacodactylus ciliatus, který snad letos dostane nějakou pěknou nevěstu.

Dále se stěhovaly některé phelsumky, protože po půlroce vražedného snášecího tempa dvou snůšek za měsíc padla samička Phelsuma quadriocellata, k samečkovi se nastěhovala druhá samička z terária, které obývala s dalšími phelsumkami klemmerkami a nigristriatami. Také na jaře oddělená samice Phelsuma nigristriata, která si užívala odpočinku od agresivnějšího samce v teráriu s klemmerkami a samicí quadriocellaty, se vrátila zpět k samečkovi, ten zatím seká dobrotu.

Roční samička Aeluroscalabotes felinus se konečně dočkala svého malého terárka, zatím si hledá nové místo na denní odpočinek. Kočičáci mají obvykle své oblíbené místo, kde pravidelně spávají.

Letošní zatím nejpovedenější mládě rhacodactyla, č. 4 je bohužel samec a tak musí do nového domova, bude se mít ale dobře u Jardy v Chomutově, kde ho budete moci nadále sledovat na webu:

http://gekko.iprostor.cz/

V červenci se narodili další dva krásní pinstripové. Narodila se také další dvě mláďata Cyrtodactylus peguensis. Teratolepiskám se také daří v červenci se vylíhlo už 12 mláďat.

Jako každý rok snesla dvě snůšky i samice Goniurosaurus luii, vajíčka měla po dvě sezóny neoplozená a tak se rychle zkazila. Letos se jedno vajíčko zatím stále drží, ale zdá se mi trochu měkké, no uvidíme.

Do chovu přibyla od Charlieho (http://phelsuma.webgarden.cz/novinky-2) výměnou za scinky skupinka (asi 3,1) Saurodactylus brosetti k mojí samičce. Snad si budou rozumnět.

S Charliem jsme se také konečně zašli podívat do Terárium Praha v Dubči, mohu vřele doporučit. Výstava je to sice menší, ale o to zajímavější, zvlášť pro milovníky hadů. Bohužel mi došla baterie ve foťáku, takže jsem stihla jen jednu fotku bičovky, kterou časem na stránky přidám. Na další zvířata se ale budete muset zajít podívat osobně :-).

Nakonec se musím podělit ještě o jedno novinku, až z jiného odvětví, úzce spjatou s touto webovou prezentací a tou je nový fotoaparát, kterým budu odteď pořizovat snímky, kterými se budete moci potěšit na mých stránkách. Jedná se o zrcadlovku Nikon D3100 s objektivem 18-105mm, snad se Vám budou nové obrázky líbit, protože já jsem z nového foťáku patřičně nadšená :-).

Trumfli jsme také rekord v počtu vylíhnutých mláďat z minulého měsíce, kdy se vylíhlo 38 mláďat. Tento měsíc u nás přišlo na svět 40 mláďat.

Laemanctus longipes mláďata

Laemanctus longipes mláďata

V červnu se vylíhlo rekordních 37 mláďat.

Na svět u nás letos přišlo již 100 mláďat. Stým mládětem byla letos jedna maličká teratolepiska, která už bydlí se svými deseti sourozenci. Loni jsme touto dobou měli sice o pár mláďátek víc, ale i tak je to dobrý výsledek. Zatímco loni se množilo 10 druhů, letos je to už 15 druhů.

V polovině měsíce úspěšně metamorfovali všichni tři pulečci Phyllobates vittatus. Velikým překvapením byl maličký tropiocolotek, který na mě po návratu z dovolené vykouknul přímo z terária rodičů. V inkubátoru čeká asi 15 vajíček, která se zatím nevylíhla, nejspíš v důsledku nižší teploty. V teráriu, kde je tepleji se prcek dostal na svět asi mnohem rychleji.  Největší radost mám z prvního mláděte Cyrtodactylus peguensis, mláďátko si tentokrát vybojovalo cestu na svět už za 99 dní, přitom je inkubační teplota stejná, jako v loňském roce. Kvapem začíná přibývat také teratolepisek. Připustila jsem už i další dvě mladší samičky, takže by mělo vajíček přibývat ještě o něco rychleji. Letos teratolepisky připouštím k samicím jen jednou za měsíc zhruba na týden, pak samečky opět odděluji. Samičky tak prospívají o něco lépe, mají větší klid a lépe se nažerou.

 

Květen byl pro zvířátka plodný měsíc, inkubátor je plný vajíček. Největší radost mám z první snůšky od bazilišků (Laemanctus longipes). Jedna ze samic nakladla začátkem měsíce snůšku pěti vajec. Zatím se zdá, že se vyvíjejí zdárně. Po nakladení byla vajíčka čistě bílá, každé na sobě mělo světlounkou růžovou skvrnku, během týdne vajíčka ztmavla, barva se těžko popisuje, možná jakási hnědožlutá. Nejvíc se aktuálně činí asi Tropiocoloti, samičky už jsou dost staré, mám je už šestý rok, ale mladému samečkovi, kterého jsem si pořídila vloni na podzim se holky evidentně líbí, nakladli už deset vajíček, což je dost, na to, že kladou vajíčka nejspíš po jednom (tím si zatím nejsem úplně jistá, ale vajíčka nacházím po jednom). Začali klást i další drobouncí gekoni Saurodactylus brosetti. Koncem měsíce se vylíhli letošní první teratolepisky, v inkubátoru je další asi 20 vajíček a to jsem letos připustila zatím jen dvě samičky, další dvě nechávám ještě dorůst a další dvě jsou již příliš staré, takže je letos už připouštět nebudu.
U scinků (Dasia smaragdina) to vypadá konečně na malý odpočinek, v inkubátoru je poslední vajíčko, ale odrůstá tu šest mláďat, takže stýskat se mi po prccích nebude. U mladšího páru scinků se stala smutná nepříjemnost, jelikož jsem nenašla jedno vajíčko, mládě se vylíhlo v teráriu a rodiče ho okamžitě napadli, mládě bohužel nepřežilo.

Pulečci od Phyllobatek se vyvíjejí dobře, metamorfózu mají ale ještě před sebou, je to běh na dlouhou trať.

Novinky musím bohužel zakončit smutnou událostí, po šesti letech nás opustil jeden z mých nejstarších chovanců, šestiletá samička Ptychozoon kuhli. Ačkoli jsem to už trochu čekala, protože samička loni přestala klást, zdála se ale v dobré kondici, stejně je mi samičky moc líto, byla jedním z mých nejoblíbenějších gekonů. Byla také náležitě rozmazlená, každý večer čekala na svém místě na přilepšení z pinzety. Když se dva večery za sebou neukázala, bylo jasné, že je zle. Zůstalo po ní poslední roztomilé mláďátko. Samce vdovce nejspíš přestěhuji do menšího terária a nechám ho dožít. Samičku by mohl o nějaký rok přežít, jak je to běžné i u jiných gekonů, jelikož samečci nejsou tolik namáhání snůškami.

Zdá se, že pěvěcké snahy všech samečků byly po zásluze odměněny. Vajíček se dočkali jak Cyrtodactylové, tak Tropiocoloti. První úspěch slaví i žabky (Phyllobates vittatus), vajíčka mají sice pravidelně už od loňska, ale teprve teď se jim povedli první tři pulečci. Starší vajíčka se vždy zkazila.

Začátkem května se vylíhli i první krásní pinstripe ciliáti, každé mládě je od jiné samičky, ale sameček je stejný (pinstripe z holandska neboli malý holanďánek, jak mu přezdívám pro jeho menší vzrůst a místo původu).

http://jaona.webgarden.cz/image/17516363

U eurdactylodů už je jisté, že se jedná o páreček, v dubnu dostali své první skleněné bydlení:

http://jaona.webgarden.cz/image/17518799

 Na stránkách postupně doplňuji chybějící informace o chovaných druzích, tak, jak mi se zvířátky přibývají zkušenosti. Naposledy jsem přidala informace o určení pohlaví u tropiocolotů a eurydactylodů a popis rozmnožování u žabek.

 

Březen byl v našich terárkách měsícem zpěvu. Nejznámějším a nejvýraznějším zpěvákem je jistě sameček Cyrtodactylus peguensis, který ke svému výraznému pískání přidal ještě jemné broukání pro samičku, se kterou bydlí druhý měsíc, výsledkem námluv jsou už dvě snůšky.

Nováčkem zpěváčkem je sameček Tropiocolotes steudneri, toho jsem si dovezla, ještě jako mládě, z podzimní výstavy v Hammu. Nedávno se z terária začalo ozývat tiché pískání, kterým mladý sameček vábí tři samičky, se kterými bydlí. Samičky jsou řádně kulaté, tak uvidíme, jestli se dočkáme i nějakého vajíčka.

Dalším zpěvákem je sameček žabky Phyllobates vittatus, ke kterému se nedávno přidal jeden z mladých samečků ze skupinky čtyř mladých žabek z loňského roku. Uvidíme, zda bude samečků víc.

Mladí Eurydactylodové rostou jako z vody, ve čtyřech měsících mají už 9cm z celkových 10ti a podle pórů se zatím zdá, že by se mohlo jednat o páreček. Nedávno jsem jim v krabičce vyměnila ubrousky za skutečný substrát (lignocel posypaný drcenou kůrou) a obě zvířátka výrazně ztmavla.

Také mladé samičce Aeluroscalabotes felinus se, jak se zdá, daří dobře. Překvapila mě svým apetitem. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice plachý druh, nečekala jsem, že kdy uvidím, jak tento gekon loví. Samička mě ale hned týden po příjezdu překvapila, když se okamžitě vrhla po nabídnutých cvrčcích a tři hned spořádala. Tito gekoni tedy nejsou žádní velcí lovci, ale samička byla překvapivě se svými úspornými loveckými pohyby docela úspěšná.

V inkubátoru už je spousta vajíček. Nejvíc se snaží rhacodactylové, každá ze tří samiček už snesla tři snůšky, takže už se brzy budou klubat první mláďata. Snaží se i scinkové, lygouši a po zimní přestávce i lepidky. První snůšku jsem, po krátkém týdenním připuštění dvou nejstarších samiček Teratolepis fasciata, našla i zde. Největší radost mám ale ze dvou snůšek od cyrtodactylů.

Všechny dobré zprávy bohužel musím tentokrát doprovodit i jednou smutnou zprávou. Mladá samička Cyrtodactylus peguensis, která měla mít na začátku června rok a měla být připuštěna k samečkovi, zadržela neoplozenou snůšku a pošla, což je mi velmi líto, protože tento druh je můj nejoblíbenější.

Tak letošní sezóna už pomalu začíná, v inkubátoru rychle přibývají vajíčka. Letos už se začali množit scinkové a všichni rhacodactylové. Nově se množí loni sestavený mladý pár Phelsuma quadriocellata, vylíhnulo už se i jejich první miminko. Dokonce i zasloužilá samička Ptychozoon kuhli nakladla ještě jedno vajíčko, které se zdárně vyvíjí. Lepidky a lygoušci se množí pořát pryč, tam to není žádná novinka :-).

Do chovu mi díky výměně s Denisou Staníkovou přibyly dva prckové Eurydactylodes agricolae, kteří se mají čile k světu, pěkně rostou a baští jak zjednaní, jejich galerii a pár slov k chovu najdete zde:

http://jaona.webgarden.cz/eurydactylodes-agricolae

Gekonci i jejich chovatelka si užívají zasloužený zimní odpočinek, kdy se nelíhne moc mláďátek a je tedy trochu méně práce. Přes zimu snáší jen neúnavné kimhowellky a scinkové, dokonce i lepidky trošku polevili. Při posledním průzkumu terárek scinků mě krom dvou snůšek od původní samičky překvapilo i první vajíčko od mladého párečku.

Na konci ledna jsem konečně mohla přidat už rok starou samičku cyrtodactyla k samečkovi, Druhá samička si bude muset ještě pár měsíců na svého samečka počkat. Ze seznamování mám pár pěkných fotek, později večer se mi poštěstilo sledovat i první páření. Sameček na samičku tichounce pískal, pak jí kousnul do boku a posléze už se klasicky zakousnul do krku a samičku napářil. Po půlroce smutnění, nočního pískání a vábení samičky je tedy sameček snad opět spokojený. Začátek námluv se mi podařilo natočit, pak bohužel došlo místo ve foťáku :-(. Doufám, že se jim bude dařit.

http://jaona.webgarden.cz/cyrtodactylus-peguensis

http://www.youtube.com/watch?v=Y2g9TzwrGHg

Na lednové burze mi do chovu přibyl krásný sameček gekončíka Aeluroscalabotes felinus od Jardy Forejta (http://gekko.iprostor.cz/uvodni-stranka.htm), sameček dostal terárko 30x30x60cm, které už se mi bohužel vešlo jen na pracovní stůl :-), jinde už není místo, další gekonci už se vlezou jedině do postele pod peřinu. Sameček je zatím stydlivý, ale snad si u nás časem zvykne a občas se předvede. Pár obrázků najdete zde:

http://jaona.webgarden.cz/aeluroscalabotes-felinus

Na začátku nového roku si opět dovolím malé ohlédnutí za uplynulým rokem 2010.

Od prosince 2010 funguje už jen doména http://jaona.cz/ , doménu http://jaona.eu/  jsme letos neobnovovali, takže bohužel nebude fungovat.

Zvířátka letos dostala k Vánocům sprchu, tedy automatické rosení do velkého terária pro bazilišky a dále větší odchovné boxy pro rhacodactyly, jelikož teď máme 3x víc těchto mláďat (je jich tedy každý měsíc až 6) a je možné odchovávat je společně, tak mají pěkné bydleníčko v boxech 30x25x40. 

V letošním roce mi do chovu přibyli od kamarádky Verči žabičky Phyllobates vittatus, které jsem si odchovala už od maličkých pulečků. Mému vlastnímu páru Phyllobatek se totiž odchov stále nedaří, vajíčka snášejí pravidelně, ale všechny snůšky se bohužel velice brzy zkazí a to ať se o ně stará sameček, nebo já.

Dalším přírůstkem do chovu byly dvě samice Phelsuma quadriocellata, mělo se jednat o samce. První samici jsem kvůli chybnému určení vrátila, ale druhou už jsem si nechala. Nakonec se mi podařilo na třetí pokus pořídit i samečka.

Velkou radost mám z pořízení nového druhu scinků Riopa fernandi od pana Apetauera. Jsou to úžasná čiperná zvířátka, která rostou jako z vody a pomáhají mi redukovat počet narozených malých achatinek, kterých se letos vylíhlo přes 100ks. I když jsou mí chovní šnečci ještě mladincí, prvního jsem si přinesla v březnu a to byl veliký jako nehet na malíčku, dnes je z něj 15ti centimetrový obr. Achatin mám doma pět, mělo se jednat o tři reticulaty a dvě immaculaty, ale nakonec je to jen jedna retka a čtyři immaculaty, které se dále množí.

Z burzy v Hammu jsem si dovezla jednoho prcka Tropiocolotes steudneri, jelikož moje tři samičky by rády partnera. Mládě mezi sebe bez problémů přijali, ale zda se jedná o samečka zatím stále není jasné.

Posledním přírůstkem do chovu je mládě Teratolepis fasciata ze Španělského chovu, kterého mi ochotně vyměnil pan Janda, abych oživila krev v mé chovné skupince.

Letos jsem si nechala větší množství vlastních odchovů, jedná se o čtyři gekony Cyrtodactylus peguensis, dvě samičky, samečka a jedno hendikepované mládě. Hendikepované mládě má nejspíš problémy s motorikou, jelikož pěkně žere, roste, ale není schopné samo si ulovit cvrčka, takže každý večer krmíme z pinzety. Cyrtoušek už je skoro dospělé velikosti, žije si spokojeně ve svém boxíku, nebude ovšem nikdy zařazen do chovu. Dále si nechávám jednu Phelsumu klemmeri, která vyrůstá s odstavenými samičkami. Dále si doma nechávám čtyři mladé samičky Teratolepis fasciata. Nakonec mám doma ještě dva malé Rhacoušky, jednoho pinstripe a jednoho zajímavého harlekýnka, budou základem pro mou třetí skupinku rhacodactylů, kterou bych chtěla příští rok založit.

Letos se vylíhlo 255 mláďat od desíti druhů ještěrů, nejvíc se vylíhlo Lepidodactylů, Lygodactylů a Teratolepisek, dále také Rhacodactylů a scinků Dasia smaragdina, měli jsme také pár Phelsumek klemmeri a nigristriata a Ptychozoonů, nově se rozmnožili také Cyrtodactylové a Saurodactylové. O pár neoplozených vajíček se pokusili, stejně jako loni, Goniurosauři. Ostatní druhy byly zatím nespárované nebo příliš mladé.

Děkuji všem návštěvníkům stránek za přízeň, kterou jste mi věnovali v letošním roce a doufám, že se Vám tu bude líbit i v roce příštím. Přeji mnoho chovatelských úspěchů a radosti s Vašimi chovanci do roku 2011.

TOPlist
Všechna práva vyhrazena. Copyright © 2008-2015 Kristýna Šifnerová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one