V září se nám podařilo zlomit hned několik neúspěchů. První z nich je konečně první vylíhnuté mládě Goniurosaurus luii. Vajíčka byla po dvě sezóny neoplozená, ale letos je konečně vždy jedno z vajíček v snůšce v pořádku, druhé bohužel stále neoplozené. Musím říct, že mě malí goniurosaurus nadchnul, gekončík je přecijen trochu něco jiného než mláďata gekonů.

Druhým prolomeným neúspěchem jsou tropiocoloti. Ti se letos začali bez problémů množit, ale oplozená vajíčka se ne a ne líhnout a když už se nějaké vylíhlo, tak bylo mládě zcela slabé a neživotaschopné. Celá potíž spočívala ve špatné inkubační teplotě. Vajíčka jsem začala namísto v inkubátoru při 26° nechávat v teráriu, kde je přes den kolem 32° a v noci kolem 23°. Hned v září se tak vylíhlo již pět mláďat a všechna se vesele hemží a kroutí ocásky v teráriu u rodičů. Společný odchov je naprosto bez problémů.

Třetím úspěchem je letošní první přeživší mládě Saurodactylus brosetti. U saurodactylů se letos, stejně jako loni, vylíhlo několik mláďat. Bohužel to bylo vždy před odjezdem na dovolenou a chybné zanechané instrukce k započetí krmení třetí den po vylíhnutí byly nejspíš příčinou úmrtí zatím všech letošních mláďat. U posledního miminka jsem počkala víc než týden, než se mládě svléklo a pak jsem teprve začala krmit, mláděti se konečně daří.

V druhé polovině měsíce se vylíhla druhá snůška od bazilišků, Všechna čtyři mláďata přišla na svět během jednoho dne. Prckové mě tentokrát překvapili a sami začali baštit hned týden po líhnutí. Zatím to nejsou žádní vyžránci, ale snaží se.

Při průzkumu terária u riop začátkem měsíce, jsem naprosto nečekaně narazila v rohu terária na zahrabanou první snůšku. Riopkám je teprve rok, ještě ani nevím, jakého jsou pohlaví, takže jsem od nich nic nečekala. Snůška už nejspíš byla nějakou dobu v teráriu, podle vzhledu vajíček typuji tak měsíc. Dvě vajíčka byla na první pohled špatná, po otevření se ukázalo, že jsou neoplozená. Další čtyři vajíčka se zdají v pořádku.

U riopek jsem musela přestěhovat jedno ze zvířat, kterému od začátku ostatní ukusovali špičku ocásku. Poslední dobou se stav ocásku zhoršil a zvíře se začalo víc zahrabávat, tak jsem ho raději přestěhovala do baziliškária, kde má úplné rejdiště. Skutečně nevím, jak se u tohoto druhu může psát, že je většinu doby zahrabaný. Tento přestěhovaný jedinec se v teráriu 120cm vysokém, kde by mohlo mít celou dolní polovinu terária jen a jen pro sebe, drží asi 30cm po stropem. Scink si našel jakousi jeskyňku pod největším květináčem zabudovaným v pozadí, kde se může zároveň pěkně povalovat na poličce nebo lézt v kytce a je tam maximálně spokojen. Zatím jsem si nevšimla, že by se s bazilišky navzájem vůbec zaregistrovali. Zdá se, že se navzájem zcela ignorují. Až se scinkovi zahojí ocásek, zkusím ho přidat zpět ke zbývajícím dvěma zvířatům.

V září jsme překročili letošních 200 vylíhnutých mláďat od 15ti druhů ještěrů. V inkubátoru je aktuálně zhruba 80 vajíček+ nějaká další v teráriu, takže si myslím, že loňských 255 mláďat hravě překonáme. Nicméně vajíček už pomalu ubývá, v inkubátoru už jsou krabičky s vajíčky jen v jedné vrstvě, takže už se neodvratně blíží období odpočinku, na které se všichni v gekonním pokoji náležitě těší.

01.10.2011 19:16:50
jaona
TOPlist
Všechna práva vyhrazena. Copyright © 2008-2015 Kristýna Šifnerová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one