Souhrn novinek

PF2012.jpg
the bestt.jpg

Po odsouzeníhodně dlouhé pauze vkládám novinky z chovu, protože říjen si je rozhodně zaslouží. Ač už je letošní sezóna téměř u konce, vylíhlo se u nás nejvíc mláďat za celý rok a listopad už to jistě nepřekoná. Zatímco v letních měsících se líhnulo kolem 30ti mláďat měsíčně, v říjnu to bylo dokonce 40. Navíc se vylíhly dva druhy, které jsem rozmnožila poprvé a to Eurydactylodové a Aeluroscalaboti a také méně odchovávaní bazilišci Laemanctus longipes a scinkové Riopa fernandi. Tramtaradá tímto jsem rozmnožila všechny druhy, které chovám :-).

První eurydactylodové se vylíhli již v září a bylo jich rovnou osm najednou, což je trošku terararistická hádanka, protože mám jen dvě samice a jak známo, každá má může mít ve snůšce pouze dvě vejce. Odpověď je nakonec jednoduchá, dvě mladší snůšky se inkubovaly v chladu v kumbále, zatímco dvě mladší snůšky jsem nenašla a tak se inkubovali v teplém teráriu a starší vajíčka dohnali a tak se vylíhlo osm sourozenců najednou.

Aeluroscalaboti jsou zcela novým přírůstkem, mláďata jsou teprve pár dnů stará. Samičku a samce chovám odděleně, na jaře jsem je na tři dny pustila k sobě, pak měla samička jednu neoplozenou snůšku a další tři oplozené. První snůška se bohužel nejspíš kvůli nízké teplotě 20°nevylíhla, ikdyž ve vajíčkách už byla zcela vyvinutá mláďata. Druhé snůšce jsem trochu přitopila na 24° a to zjevně pomohlo, protože mláďata se po sedmdesáti dnech úspěšně vylíhla.

Vydařily se dvě snůšky bazilišků, v obou bylo po čtyřech vejcích, jedno ale objevila riopa, která s bazilišky obývá terárium, dřív než já, takže se vylíhlo sedm mláďat.

U riop jsem první snůšku nenašla a když jsem vyndavala druhou snůšku, prvních pět vajec bylo špatných, v druhé snůšce bylo deset vajec, z toho se vylíhlo sedm modro červeno černých mláďat.

Dále se líhnou klasicky lepidky, ještě poslední lygodactylové, cyrtodactylové a nekonečné množství rhacodactylů všech barev. Tři chovné skupiny už je opravdu moc na to udat odchovy, ale to mě nezastaví před tím, zase si nevyhlídnout pár krásných mláďat, která bych si ráda nechala, takže příští rok nejspíš zrušíme ložnici, aby měli malí rhacodactylové kde bydlet. Vylíhly se také poslední teratolepisky a jeden goniurosaurus. Dobře se letos daří i maličkým Tropiocolotům, kterých je teď v teráriu skoro dvacet, mláďata se líhnou v teráriu, kde mohou vyrůstat s rodiči, kteří je nenapadají. Je to pěkné hemžení. Dobře se daří i Saurodactylové, kde mám ale jen jednu samičku, takže tam není takový rej. Z loňského roku jsem si nechala dvě mláďata, určit je je ale nadlidský výkon a také se bojím, jak je stará skupina přijme, protože loni bylo seznamování dvou skupin hotový horor.

Z podzimního Hammu jsem dovezla nepříbuzné měsíc staré mládě cyrtodactyla po rodičích z přírody, je to samec, takže ho příští rok dám ke svým dvěma dvouletým samicím. Chystáme se také na zimní burzu v Hammu, ale plány na nové zvířata zatím nejsou, pokaždé se ale něco pěkného najde, tak uvidíme, co to bude tentokrát.

Letošní sezóna je trochu klidnější a posunutá, ale teplým dnům neodolají žádní obyvatelé terárií, takže je v chovu živo. V inkubátoru je kvantum vajíček od rhacodactylů, omluvte ten výraz, ale tři snůšky od kadžé ze čtyř samic, to už je prostě kvantum. Začala snášet i jedna ze samic z letošní nové skupiny tmavých pinstripů, těším se na první mladé. Letos už se povedlo pár pěkných pinstripe mláďat a nějací moc hezcí harlekýni. Na světě je z letošního roku 18 mláďat, některá jsou už jeden až dva měsíce stará, takže už jsou první prcci k odběru.

Dále se velmi daří cyrtodactylům, snášejí všechny tři samičky a vajíčka už zabírají půlku inkubátoru, aktuálně je to 15 vajíček. O víkendu snesla letošní první snůšku jedna ze samic baziliška, tentokrát jsou to čtyři vejce. Inkubuje se i první snůška od gekončíků goniurosaurus luii a první zdravá snůška od aeluroscalabotů, předchozí snůška byla neoplozená.

Pár vajíček nakladly i teratolepisky, těm se ale letos nedaří, nenechala jsem si žádnou novou samici a předloňské holky už jsou vyčerpené. Ještě uvidím, zda si zkusím nechat některé z mláďat a s tímto druhem budu pokračovat nebo s ním skončím. V teráriu už jsem našla snůšky saurodactylů i tropiocolotů, nechci do nich ale moc vrtat, protože vajíčka těchto druhů jsou velmi křehká a lépe se jim daří v teráriu, pomalu by se mohla objevit první mláďata.

V teráriu mě opět překvapilo mládě scinka dasia smaragdina, samička vajíčka doslova nacpala do korkové větve, místo kousíčku ztrouchnivělého dřeva. Je to vůbec první mládě, která přežilo vylíhnutí v teráriu rodičů, protože se schovalo za pozadím z kůry a mělo štěstí, že jsem si ho před odjezdem na víkend všimla a odchytila. Sice to odneslo pozadí, které jsem kvůli tomu musela odlomit, ale život malého scinka za to určitě stojí. Scinčí rodiče bohužel neváhají svá mláďata napadnout a sežrat.

Nedávno jsem spárovala trio Eurydactylodů, zatím se zdá, že se jim v teráriu líbí a z větší společnosti se těší, jsou to docela kontaktní zvířata, která po sobě ráda lezou a to ve vší počestnosti, ale i bez ní J.

Doufám ještě ve snůšku scinků Riopa fernandi a to mi bude pro letošní rok bohatě stačit.

 

Ráda bych využila začátku jara k přidání prvních novinek z tohoto roku. Minulé měsíce jsem se k sepsání novinek bohužel nedostala, ale o nic jste nepřišli, protože se toho v chovu moc nedělo, zvířátka vzorně odpočívala :-).

V letošním roce jsem navštívila jednak Živou exotiku v nových prostorách, mohu vřele doporučit, na Holešovickém Výstavišti je víc místa a burza je tak mnohem příjemnější. Poprvé jsem se také byla podívat na Brněnskou burzu, která je sice trochu rodinnějšího ražení, ale dá se zde sehnat nezbytné vybavení, což je důležité. Do Brna jsem jela především navštívit kamaráda Cherlieho (http://phelsuma.webgarden.cz/). zkontrolovat, jak se mu skvěle rozrůstá chov, je opravdu na co koukat :-).

Dnes jsem v teráriích konečně prodloužila dobu svícení na 12hodin. Všichni obyvatelé terárií už jaro beztak cítili, žabky kvákaly, bazilišci šíleli, gekoni pískali, vrzali a mňoukali, takže byl začátek sezóny k nezastavení.

Na začátku března jsem na tři dny připustila pětiletého samečka Aeluroscalabotes felinus k již téměř dvouleté samici. Samičce už v bříšku prosvítají vajíčka, tak snad budeme úspěšní.

Před pár dny jsem také připustila ke dvěma mladým samicím samečka Cyrtodactylus peguensis. Samičky neustále tvořili neoplozená vajíčka a po loňské zkušenosti s úhynem samice kvůli zadržení  neoplozené snůšky, už jsem si netroufla déle čekat.

Na připuštění ještě čekají Eurydactylodi. Starší samička už je připravená, ale u mladší samičky chci ještě pár měsíců počkat, než jí bude alespoň rok.

Na březnové burze jsem neodolala a donesla si domů letošní první přírůstek do chovu, krásný mladý páreček japonských ještěrek Takydromus smaragdinus od Jirky Šimoníka. Samička měla bohužel prvních 14dnů potíže s dýcháním a nežrala, jako nejpravděpodobnější vysvětlení se mi zdá nachlazení při transportu. Její předchozí dobrý stav a trpělivá péče naštěstí stačili k tomu, aby se samička dala do pořádku. Vzpamatovala se ze dne na den, vymetla všechny cvrčky a od té doby je vše v naprostém pořádku.

Letošních odchovů je zatím poskrovnu, V teráriích to už ale milostně značně žije, takže se brzy začne plnit inkubátor :-).

Ráda bych se na začátku nového roku ohlédla za rokem minulým a shrnula události z našeho chovu. Nejprve trocha oblíbené statistiky :-). V roce 2011 se u nás vylíhlo přes 300 mláďat, nakonec to vůbec nebylo s odřenýma ušima, vylíhlo se dokonce 309 mláďátek od 15ti druhů ještěrů a jednoho druhu žabek. Nejvíc se vylíhlo gekonků Teratolepis fasciata, Lepidodactylus lugubris, Lygodactylus kimhowelli a Rhacodactylus ciliatus. Snažili se i Dasia smaragdina, Tropiocolotes steudneri a Cyrtodactylus peguensis, Phelsuma quadriocellata a Laemanctus longipes, zvlášť pokud se počet mláďat přepočte na samici.

Posledními mláďaty v roce 2011 byla klasicky jedna lepidka a jeden lygodactylus, těžko říct, kdo to stihnul první nebo poslední. V roce 2011 jsme rozmnožili nově několik druhů, byli to bazilišci Laemanctus longipes, scinkové Riopa fernandi, gekonci Tropiocolotes steudneri, gekončíci Goniurosaurus luii a žabky Phyllobates vittatus.

Do nového roku jsme mohli uvítat už i první letošní přírůstek z posledního vajíčka loňské sezóny, jedná se o mládě Rhacodactylus ciliatus. Kdo se už ztratil ve všech těch první, poslední, letošní a loňský, nezoufejte, tímto statistika končí :-).

V tomto roce už s námi bohužel některá zvířátka nejsou. Z dlouholetých chovanců jsme se rozloučili například se samičkou Ptychozoon kuhli, samečkem Phelsuma nigristriata, první samičkou Teratolepis fasciata a jednou ze samiček Phelsuma klemmeri. Z uvedených druhů u nás dožívají ovdovělá samička Phelsuma nigristriata a samec Ptychozoon kuhli, chov těchto druhů již nebudu obnovovat, proto se u nich v budoucnu již bohužel nesetkáte s odchovy.

Jako obvykle nám nějaká zvířátka do chovu také přibyla. Na začátku roku to byl sameček Aeluroscalabotes felinus od Jardy Forejta, páreček Eurydactylodes agricolae od Denisy Staníkové a samička Aeluroscalabotes felinus od kamaráda Honzy. V polovině roku skupinka 3,1 Saurodactylus brosetti od kamaráda Charlieho. Koncem roku pak přibyla samička Rhacodactylus ciliatus z burzy v Hammu, nepříbuzný sameček Teratolepis fasciata a nepříbuzná samička Eurydactylodes agricolae od Honzy.

Klasicky jsem si nechala i nějaká mláďata z vlastního odchovu. Letos to jsou dvě samičky Cyrtodactylus peguensis, na které už čeká loňský sameček. Dále pinstripe samičku Rhacodactylus ciliatus, která se na jaře připojí k loňskému pinstripe samečkovi spolu se samicí z Hammu. Dále u nás zůstává jedna mladá samička Tropiocolotes steudneri, která vyrůstá v teráriu spolu se zbytkem tropiocolotí rodinky, původní samičky jsou už sedm let staré, proto se raději pojistíme novou generací. Zatím jsou doma i dvě odchovaná mláďata Saurodactylus brosetti. Po spojení zbytků mé a Charlieho chovné skupiny mám nejspíš v chovu 3,1 a doufám tedy v nějaké samičky na doplnění. Nechávám si také jedno malé bazilišče, které si při útěku z chovné nádrže zlomilo ocas, ten se po pár dnech ulomil. Mláděti dorůstá docela pěkný regenerát a má se čile k světu. Pokud to bude samička, zůstane u nás s ostatními bazilišky, pokud to bude sameček, půjde ke kamarádce, která má dvě samičky.

Doufám, že se v tomto roce podaří opět rozmnožit Riopy, Laemancty, Tropiocoloty a Goniurosaury a samozřejmě i ostatní stálé druhy. Z nových druhů bych letos ráda rozmnožila Aeluroscalaboty a Eurydactylody, samičky by měly být na jaře dost staré k připuštění.

Na závěr děkuji Vám všem, návštěvníkům, za Vaši přízeň a doufám, že se k nám, budete vracet i v nastávajím roce :-). Hodně chovatelských úspěchů a radosti s Vašimi chovanci v roce 2012 přeje Jaona se zvířátky.

 

 

PF 2012

PF 2012

S malým zpožděním přináším pár novinek z chovu.

Především se povedl letošní první odchov scinků Riopa fernandi. Riopky mám od loňského léta, takže mají něco málo přes rok a letos jsem od nich tedy ještě nic moc nečekala, zvlášť proto, že jsem do poslední chvíle ani nevěděla, jestli mám samce i samice. U riop se pohlaví určuje velmi těžko. Teď v roce věku si snad konečně troufám říct, že mám skupinu 1,2. Největší rozdíl mezi samcem a samicí je vë tvaru hlavy a krku. Samci mají mohutnější hranatější hlavu se širokým krkem. Samice jsou tělesnou stavbou nepatrně drobnější. Ze snůšky šesti vajec byla dvě vejce neoplozená a ze zbývajících čtyř se vylíhla krásná mláďátka, která začala druhý den lovit, jsou to nenažránci, jako jejich rodiče. Nejvíc času tráví zalezlí pod mechem, rádi se hrabou v substrátu, ale jsou vidět i na povrchu.

Malou změnou v chovu je zrušení jednoho terária s denními gekony. Po šesti spokojeně prožitých letech zemřel sameček Phelsuma nigristriata, před šesti lety jsem ho dostala již dospělého, přesné stáří neznám, takže se dožil pěkného věku. S denními gekony se pomalu loučím, v jejich chovu nadále neplánuji pokračovat. Nechám si jen pár zvířátek  pro radost a samozřejmě všechna stávající zvířátka na dožití. Téměř všichni moji denní gekonci  už jsou v důchodu, lygouškům je přes sedm let, klemmerkám a nigristriátám šest let, jen quadriocellaty jsou mladé. Osiřelá samička P. nigristriata se tedy sestěhovala s dalšími phelsumkami a uvolněné terárko se upravuje na bydlení pro dorůstající samičky Cyrtodactylus peguensis.

U Cyrtodactylů už mám určené dvě samičky, které zůstanou do chovu a postupně určuji i další mláďata. Bohužel jsem si díky čekání na samičky vytvořila slušný přebytek samečků. Určených jich je pět, což není na čtyři samičky nijak moc, ale když dvě zůstávají v chovu, rázem je poměr dost nešikovný.

Letošní rok jsme pěkonali roční počet vylíhnutých mláďat z loňského roku o dva měsíce dřív, blížíme se už ke 300 mláďatům. V letních měsících se líhlo obvykle kolem 40 mláďat, od října už je trošku větší klid a v inkubátoru je už jen pár posledních vajíček.

V září se nám podařilo zlomit hned několik neúspěchů. První z nich je konečně první vylíhnuté mládě Goniurosaurus luii. Vajíčka byla po dvě sezóny neoplozená, ale letos je konečně vždy jedno z vajíček v snůšce v pořádku, druhé bohužel stále neoplozené. Musím říct, že mě malí goniurosaurus nadchnul, gekončík je přecijen trochu něco jiného než mláďata gekonů.

Druhým prolomeným neúspěchem jsou tropiocoloti. Ti se letos začali bez problémů množit, ale oplozená vajíčka se ne a ne líhnout a když už se nějaké vylíhlo, tak bylo mládě zcela slabé a neživotaschopné. Celá potíž spočívala ve špatné inkubační teplotě. Vajíčka jsem začala namísto v inkubátoru při 26° nechávat v teráriu, kde je přes den kolem 32° a v noci kolem 23°. Hned v září se tak vylíhlo již pět mláďat a všechna se vesele hemží a kroutí ocásky v teráriu u rodičů. Společný odchov je naprosto bez problémů.

Třetím úspěchem je letošní první přeživší mládě Saurodactylus brosetti. U saurodactylů se letos, stejně jako loni, vylíhlo několik mláďat. Bohužel to bylo vždy před odjezdem na dovolenou a chybné zanechané instrukce k započetí krmení třetí den po vylíhnutí byly nejspíš příčinou úmrtí zatím všech letošních mláďat. U posledního miminka jsem počkala víc než týden, než se mládě svléklo a pak jsem teprve začala krmit, mláděti se konečně daří.

V druhé polovině měsíce se vylíhla druhá snůška od bazilišků, Všechna čtyři mláďata přišla na svět během jednoho dne. Prckové mě tentokrát překvapili a sami začali baštit hned týden po líhnutí. Zatím to nejsou žádní vyžránci, ale snaží se.

Při průzkumu terária u riop začátkem měsíce, jsem naprosto nečekaně narazila v rohu terária na zahrabanou první snůšku. Riopkám je teprve rok, ještě ani nevím, jakého jsou pohlaví, takže jsem od nich nic nečekala. Snůška už nejspíš byla nějakou dobu v teráriu, podle vzhledu vajíček typuji tak měsíc. Dvě vajíčka byla na první pohled špatná, po otevření se ukázalo, že jsou neoplozená. Další čtyři vajíčka se zdají v pořádku.

U riopek jsem musela přestěhovat jedno ze zvířat, kterému od začátku ostatní ukusovali špičku ocásku. Poslední dobou se stav ocásku zhoršil a zvíře se začalo víc zahrabávat, tak jsem ho raději přestěhovala do baziliškária, kde má úplné rejdiště. Skutečně nevím, jak se u tohoto druhu může psát, že je většinu doby zahrabaný. Tento přestěhovaný jedinec se v teráriu 120cm vysokém, kde by mohlo mít celou dolní polovinu terária jen a jen pro sebe, drží asi 30cm po stropem. Scink si našel jakousi jeskyňku pod největším květináčem zabudovaným v pozadí, kde se může zároveň pěkně povalovat na poličce nebo lézt v kytce a je tam maximálně spokojen. Zatím jsem si nevšimla, že by se s bazilišky navzájem vůbec zaregistrovali. Zdá se, že se navzájem zcela ignorují. Až se scinkovi zahojí ocásek, zkusím ho přidat zpět ke zbývajícím dvěma zvířatům.

V září jsme překročili letošních 200 vylíhnutých mláďat od 15ti druhů ještěrů. V inkubátoru je aktuálně zhruba 80 vajíček+ nějaká další v teráriu, takže si myslím, že loňských 255 mláďat hravě překonáme. Nicméně vajíček už pomalu ubývá, v inkubátoru už jsou krabičky s vajíčky jen v jedné vrstvě, takže už se neodvratně blíží období odpočinku, na které se všichni v gekonním pokoji náležitě těší.

TOPlist
Všechna práva vyhrazena. Copyright © 2008-2015 Kristýna Šifnerová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one